Muži: Napsali o nás....

26.09.2011 10:13

K tomu snad není ani co říct.......

Převzato z webu Mor. Bránic

Bránice porazily Bránice, respektive vedoucí tým soutěže Střelice doma utrpěly vítězství s posledním. Sled událostí v tomto utkání byl tak hektický, že to v krátkosti ani nejde popsat. Nicméně vzpomínky na dnešní den nebudou vůbec pěkné – spousta až zákeřných faulů ze strany domácích, agresivní a z velké části podnapilé publikum toužící po krvi sudího, rasistické pokřiky a neschopná pořadatelská služba. Když k tomu připočtu fakt, že v blízkosti hřiště „jaksi“ proti dobám minulým zmizela možnost parkování ( což je pro obec s více jak 2600 obyvateli vizitka přinejmenším k zamyšlení ), tak zážitek nic moc…

I když jsem si už loni řekl, že se nebudu nijak zvlášť dál vyjadřovat k některým vyloženým excesům hráčů protivníků, abych tak zamezil zbytečným a nikomu neprospívajícím diskuzím horkých hlav, u střelického hráče s číslem 11 se musím trochu pozastavit. Nevím co tohoto hocha vede ve výkonnostní kopané, která by měla být především pro zábavu a příslovečnou žížeň k tak agresivně nebezpečnému pojetí hry, ale měl by se možná do budoucna zamyslet nad tím, čím se bude chtít v životě živit, až jednou narazí na stejného blázna jako je on, protože to určitě moc dobře nedopadne. Skopnout totiž 2x brankáře, z toho jednou po odpískání tak, že je to slyšet až na lavičku, pak chvatem tarzaním málem zaškrtit našeho předstopéra s tím, že musel střídat s dvoucentimetrovou tržnou a hodně krvácející ránou pod bradou ( tady jsem sám jako trenér musel obíhat celé hřiště a doprošovat se o lékárničku a navíc jsem byl verbálně napadán místními opilci ), to byla mimo jeho další fauly fakt síla. A podotýkám, že tento byl nepotrestán! Rozhodčí neměl v tomto případě už poněkud odvahu jednat, protože o poločase byl málem rozlíceným davem inzultován a zjevně usoudil, že mu další řízení zápasu dle regulí asi nestojí za případnou újmu na zdraví.
Samotný zápas pak ze začátku probíhal dle letos již zaběhnutých kolejí: i když jsme vycházeli ze zabezpečené obrany, přece jen si ze sebe už ve 22´ nechal Kuba udělat slalomový kužel a hráč domácích si to pohodlně kolem něj proběhnul až k brance a z téměř nulového úhlu a nikým dál důrazně neatakovaný z blízka otevřel skóre utkání. A za další 4 minuty jsme si prakticky zopakovali druhý poločas s Popůvkami a bylo to z více jak 35 metrů 2:0 pro domácí. Dvě minuty poté ovšem dostává jeden ze střelických hráčů po faulu na Rosťu a následné verbální průpovídce na stranu sudího zcela zbytečně červenou kartu a začíná naše dlouhá přesilovka, ve které se postupně čím dál víc dostáváme herně navrch. Ve 40´ po Olinově chybě ještě zazvonilo naše břevno, nicméně to bylo na dlouhou dobu ze strany domácích všechno.
Do druhé půle jsme vlítli s přeskupenými silami a když domácí v tísni sami sobě vsítili branku, během dalších osmi minut jsme skóre otočili a byli na koni. Střeličtí vsadili všechno na útok, jenže my místo toho abychom útočili do otevřené obrany a pokusili se pojistit vítězství, jsme z nepochopitelných důvodů přestali hrát a o deset minut později soupeř trestal. To ovšem nestačilo. V 73´ po již zmíněném krvavém faulu odešel do šatny Paci a my jsme se rozhozeni začali bát o výsledek. Na hřišti i mimo to už byl jen zvěřinec a oba týmy očividně toužili po konci. Jenže v 88´ si Rosťa před půlkou dovolil luxus příliš zbytečného vodění míče ( po kolikáté už letos? ), dorážející domácí ho ale o něj připravil a rázem to bylo 4:3! O minutu později, při takřka posledním našem pokusu o zkorigování ztrácíme míč v rozehrávce znovu, unikajícímu hráči č. 11! se do cesty staví v běhu Kaša, dojde ke střetu, jedenáctka ochotně padá, řve jak Hejkal v říji a válí se po zemi ve smrtelné agónii do té doby, než sudí vytáhne červenou kartu. Poté ovšem okamžitě čile vyskakuje a vítězoslavně odbíhá ke své družině. Mezi tím se Tomáš Motyčka sráží kolenem s protihráčem a i on v bolesti odstupuje. Rozhodčí toho už má dost a i přes četné a dlouhodobé přerušování raději nastavuje jen minutu a půl a naposledy k velké radosti „obdarovaných“ domácích fouká do píšťalky. I takový je Bohužel fotbal.
Až na klasický a opět smrtelný výpadek si myslím, že jsme letos podali zatím nejlepší výkon, od kterého je třeba se odrazit. Bez patřičné bojovnosti a soustředění po celých 90 minut to ovšem nepůjde. Času je stále dost a ve hře do půli sezóny je ještě 18 bodů…

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode